Proč separovat bioodpad?

Omezení množství biologicky rozložitelných odpadů (dále jen BRO) ukládaných na skládky je jedním z požadavků Směrnice rady 99/31/EC "o skládkování odpadů". Tato směrnice ukládá (mimo jiné) členským státům rady, aby nejpozději v r. 2006 bylo množství BRO ukládaných na skládky sníženo na 75% celkového vzniklého množství BRO v r. 1995 a dále v r. 2009 na 50% a v r. 2016 na 35%. Pokud bylo v r. 1995 skládkováno více než 80% komunálních odpadů (což je právě případ České republiky), je možné oddálit splnění těchto cílů nejvýše o 4 roky. Cílové roky naplnění požadavku "Směrnice" budou v České republice 2010, 2013 a 2020.

Nová právní úprava odpadového hospodářství (zákon č.185/2001 Sb.) důsledně aproximuje předpisy EU. Zákon proklamativně upřednostňuje využívání odpadů před jejich odstraňováním a upřednostňuje materiálové využití odpadů před využitím energetickým. V připravované vyhlášce (podrobnosti nakládání s odpady) je uveden zákaz skládkování kompostovatelných odpadů a uvedeno omezení skládkování BRO v jednotlivých cílových letech. Nová legislativa účinně navozuje využívání BRO progresivně stanoveným základním poplatkem za ukládání komunálních odpadů (v r. 2002 200,- Kč/t, v r. 2009 500,- Kč/t) a vytvořením povinné finanční rezervy pro rekultivaci a sanaci skládek (ve výši 100 Kč/t). Opětovně zakotvené plány odpadového hospodářství, zejména Plán odpadového hospodářství České republiky, zároveň stanoví maximální množství organické složky ve hmotě ukládané do skládek.

Nahoru

Proč kompostovat?

  • Ukládáním kompostu do půdy se s kompostem váže i velké množství sloučenin uhlíku, které by při skládkování nebo spalování ve formě skleníkových plynů unikaly do atmosféry (jedná se především o skládkový plyn a metan a CO2). Názorným příkladem této důležitosti je, že zvýšením obsahu organické hmoty o 0,15% v orné půdě na území Itálie by bylo fixováno stejné množství uhlíku v půdě a půdní biomase jako je vypouštěno ročně do atmosféry používáním fosilních paliv (Sequi, 1998).
  • Separace bioodpadu za účelem kompostování snižuje objem odpadu na skládkách, jejich zápach, toxické výluhy a úniky skleníkových plynů (bioodpad tvoří až 40% směsného komunálního odpadu).
  • Kompostování BRO má 17 - 20 krát příznivější investiční náklady na 1 t instalované kapacity ve srovnání se spalováním. (Váňa, J.)
  • Rozvoj kompostování umožňuje zlepšit hospodářskou situaci zemědělcům přidruženou výrobou kompostu z komunálních biodpadů (dostávají zaplaceno za odebrání bioodpadu).
  • Zemědělec pro své pole získává kompost ze své produkce. Jeho používáním napomáhá navracet živiny do půdy.
  • V těžkých půdách kompost zvyšuje pórovitost, vzdušnost, zlepšuje pronikání vody do půdy a zachytávání vody v půdě.
  • V lehkých půdách kompost zvyšuje soudržnost půdy, zmenšuje hrubou pórovitost, snižuje vodopropustnost a vysychání půdy.
  • Humus v kompostu zvyšuje odolnost půdy proti okyselení.
  • Živiny vázané v humusu se uvolňují do půdy postupně a tím zabezpečují dlouhodobou výživu rostlin.
  • Organická hmota dokáže vázat těžké kovy a tím omezuje jejich příjem rostlinami, snižuje obsah dusičnanů.
  • Kompost může v mnoha případech nahradit rašelinu, jejíž zásoby jsou omezené.

Nahoru

Zvyšuje separace bioodpadu komfort v domácnosti?

  • Použitím provětrávaného koše na bioodpad a speciálních plastových kompostovatelných sáčků se efektivně sníží zápach a hmotnost odpadu.
  • Bioodpad uložený nesprávně společně se směsným odpadem zahnívá a nepříjemně zapáchá. Separace umožňuje tento problém odstranit.
  • Separace sníží objem směsného odpadu a tedy četnost vynášení odpadkového koše.
  • Separovaný bioodpad lze využít pro domácí kompostování.
  • V systémech separovaného sběru bioodpadu můžete tříděním a domácím kompostováním řídit náklady domácnosti na svoz komunálního odpadu.

Nahoru

Co by měl systém separace splňovat?

  • Systém musí podle zákona o odpadech předcházet vzniku odpadů. V případě bioodpadu to může zajistit pouze systém podporující domácí kompostování.
  • Systém musí být pro občany jednoduchý.
  • Systém musí být flexibilní, dlouhodobý a pravidelný, aby u lidí vznikl návyk.
  • Systém by měl postihovat nedovolené nakládání s odpadem.

Nahoru

Co je to biodegradabilita?

Biodegradabilita je specifická vlastnost daného materiálu, která definuje jeho kompletní biologickou rozložitelnost. Výrobky z biodegradabilních materiálů nepodléhají degradaci a jsou plnohodnotnou plastickou hmotou, dokud se nedostanou do prostředí bohatého na vlhkost a mikroorganismy, jakým je například kompost.

Ve své podstatě je skoro každý materiál biodegradabilní, jde však o to, za jak dlouhý časový úsek. Zatímco výrobky z biodegradabilních plastů se rozkládají v řádu minut, týdnů nebo měsíců (obdoba polystyrenu vyrobeného na bázi škrobu se ve vodě rozpustí během několika minut, kompostovatelné fólie do 90-ti dnů), tak například křídový papír se kompletně rozloží za cca 12 měsíců, hliník za cca 400 let a některé materiály jako například sklo nebo PET se rozloží až za miliony let. 

Biodegradabilní materiály je vhodné používat tam, kde se biodegradabilita výhodně zužitkuje. Oddělený sběr bioodpadů sáčky, tašky a pytle HBABio jsou toho dobrým příkladem.

Nahoru

Jaké jsou druhy biodegradabilních plastů (BDP)?

Biodegradabilní plasty, které se v současnosti na trhu prodávají, mohou již dnes pocházet kompletně z obnovitelných zdrojů. Příkladem je plastická hmota BIOPLAST, vyráběná z kukuřičného a bramborového škrobu, jiným příkladem je polyester jako polylactic acid (PLA) a polyhydroxyalkanoates (PHA). Je třeba vědět, že o biodegradabilitě nerozhoduje základní materiál, ze kterého je hmota vyráběna, ale chemické složení hmoty. I plasty z ropy proto mohou biodegradovat velmi dobře. V tomto případě se sice nejedná o obnovitelný přírodní zdroj, ale existence těchto plastů na trhu pomáhá budovat zájem o biodegradabilní plasty. BDP vyrobené z ropy jsou navíc vždy k přírodě šetrnější než plasty konvenční.

Různé vlastnosti BDP diferencují i možnosti pro jejich další využití. Z hlediska dalšího využití proto v rámci BDP můžeme vytvořit speciální podskupinu biodegradabilních plastů, které splňují parametry pro kompostování a jsou tedy kompostovatelné.

Nahoru

Jaký je rozdíl mezi kompostovatelným a biodegradabilním plastem?

Laicky řečeno, jsou-li  plasty označeny jako biodegradabilní, neznamená to ještě, že jsou

kompostovatelné. Týká se to především levných odnosných tašek, které jsou vyráběny ze směsi PE a organické hmoty, která zajišťuje degradaci plastu (PE a škrob z tapioky, kukuřice, brambor a jiné degradující kopolymery). Takovéto tašky se sice rozloží, ale nelze je kompostovat v domácím kompostu a problémy dělají i v průmyslových kompostárnách. Navíc nejsou často paropropustné a pro separaci bioodpadů za účelem kompostování jsou tedy nevhodné.

Kompostovatelné biodegradabilní plasty jsou materiály, které splňují podmínky biodegradability podle ČSN EN 13432 a jsou na základě splnění požadavků uvedené normy využitelné ke kompostování. Tyto materiály jsou vyráběny především ze zemědělských produktů. Jedná se tedy o plně obnovitelné přírodní zdroje a jejich produkce pomáhá ozdravění životního prostředí. Kompostovatelné plasty podporují systémy odděleného sběru bioodpadu za účelem kompostování, ze kterého vycházejí další výhody pro životní prostředí.

Nahoru